Čína
8. 5. 2017
¨
Čína (tradiční znaky: , zjednodušené znaky: , hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo; tento pojem ovšem neznamená „Říše středu“, jak praví žurnalistické klišé: ve starověku se jím označovaly „ústřední státy“, tedy státy seskupené v Centrální planině, které představovaly tradiční kolébku čínské starověké kultury) je geografická oblast a historické území v Asii. Označuje prostor ovládaný čínskými říšemi bez ohledu na to, šlo-li o etnicky čínské dynastie. Oním středem se tedy rozumí střed Číny, čínského světa (v rozsahu zhruba dnešní Číny), nikoliv střed světa vůbec. Od roku 1949, kdy drtivým vítězstvím čínské Rudé armády skončila čínská občanská válka, existují dva čínské státy, z hlediska zřízení republiky:
Dějiny
Čína ve středověku V roce 534 padla dynastie Wej a nastalo období zmatků, trvající až do nástupu dynastie Tchang v roce 618. Tehdy došlo k opětovnému sjednocení říše a Čína se stala raně středověkým státem. V tomto období došlo k velkému rozmachu Číny (jak územního, tak kulturního a hospodářského), ta se stala centrem celé Asie. Byl vynalezen knihtisk, papír či porcelán. Zároveň došlo k rozkvětu buddhismu. Po velké revoluci, během které byla dynastie Tchang svržena, došlo znovu k období zmatků na šedesát let, během kterých se vystřídalo v Číně pět vládnoucích dynastií. V roce 960 nastoupila dynastie Sung. Znovu došlo k sjednocení Číny. Nastávající období bylo nejvýznamnějším v čínských dějinách. Zároveň však došlo k oslabení armády, čehož ve 13. století využili Mongolové. Jejich vpád způsobil rozpad země, jejíž obyvatelstvo zotročili. V tomto období Čínu navštívil italský cestovatel Marco Polo. Roku 1368 došlo k Povstání Rudých turbanů, při kterém byla povalena mongolská dynastie. Vlády se chopil císař Chung-wu, zakladatel dynastie Ming. Čína se stala největší asijskou námořní velmocí, jejímž hlavním městem se stal Peking. Tradičně se uvádí, že v Číně má svůj původ hedvábí, papír, střelný prach, knihtisk, porcelán, kompas a akupunktura.